Historie

Historie Přední Lhoty začíná v polovině 14. století, kdy byla na poděbradském panství založena jako jedna z tzv. kolonizačních vsí. Když v roce 1345 převzal od krále Jana Lucemburského do užívání poděbradské statky východočeský pán Hynek z Lichtenburka, nacházely se ve zdejší krajině rozsáhlé lesy, v nichž se ve velkém těžilo dřevo pro potřebu kutnohorských královských dolů. Po Hynkově smrti jeho podnikavý zeť Boček z Kunštátu (zakladatel nové větve pánů z Kunštátu a Poděbrad) získal Poděbradsko do svého majetku a snažil se tehdy co nejlépe hospodářsky využít pustou a močálovitou krajinu za Labem až k Sadské. Proto také někdy mezi lety 1351 – 1360 založil v tomto prostoru čtyři nové vesnice – čtyři Lhoty, které pro rozlišení dostaly názvy Přední, Písková, Kostelní a Vrbová. Charakteristická pro všechny tyto kolonizační vsi je tzv. „ulicová zástavba“, tvořící velkou, přehlednou a dodnes patrnou náves. Za každou usedlostí býval jeden lán polí a noví osadníci pravděpodobně zdejšího původu byli ve „lhuotě“, tj. dostali od pána různé úlevy, především byli osvobozeni na určitou dobu od robot a daní. Časem pak získali stejná práva a povinnosti jako usedlíci ve starších okolních  vsích.

Po třicetileté válce v polovině 17. století se v Přední Lhotě nacházelo 16 usedlostí většinou pustých. V následujících dvou staletích se obec rozrůstala jen pomalu, ale během 19. století obyvatelstva rychle přibývalo, takže na jeho konci zde žilo v 76 domech skoro 500 obyvatel.

Pro většinu obyvatel zůstalo zemědělství hlavní obživou, v samostatné obci se ale rozvíjely i další živnosti. Například v roce 1932 zde byly evidovány 3 obchody se smíšeným zbožím, autodílna, obchod s dobytkem, hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, kolář, kovář, obuvník, rolník, 2 řezníci, soustružník, trafika, truhlář, zahradník i obchod se zvěřinou a drůbeží.

Od 1. dubna 1976 se stala součástí města Poděbrad jako IX. městská čtvrt a tvoří samostatný volební obvod.

Přední Lhota na pohlednici z meziválečného období.
Přední Lhota na pohlednici z meziválečného období.
Přední Lhota na pohlednici kolem roku 1931.
Přední Lhota na pohlednici kolem roku 1931.
Hostinec U Jorů, Kovanická ulice. Na snímku vlevo jsou majitelé Marie a František Jorovi. Snímek poskytla jejich vnučka Virginie Walterová.
Hostinec U Jorů, Kovanická ulice. Na snímku vlevo jsou majitelé Marie a František Jorovi. Snímek poskytla jejich vnučka Virginie Walterová.
Dům v Kovanické ulici, č.p. 98. Do roku 1922 zde měl pan Jaroslav Tůma cukrárnu, poté zde byla autodílna a benzínová pumpa manželů Oldřicha a Marie Grubských (na fotografii vlevo). Snímek poskytl jejich vnuk pan Jaroslav Stehlík.
Dům v Kovanické ulici, č.p. 98. Do roku 1922 zde měl pan Jaroslav Tůma cukrárnu, poté zde byla autodílna a benzínová pumpa manželů Oldřicha a Marie Grubských (na fotografii vlevo). Snímek poskytl jejich vnuk pan Jaroslav Stehlík.
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní License.